Zelená Lhota a okolí nakolí

KAPLE A KOSTELY (z publikace Z historie Zelené Lhoty, Hamrů a okolí)

Rozdělení na kaple a kostely jsem provedl dle odlišného označení v mapě z roku 1923, kde kostely jsou označeny černou kružnicí s bílou výplní a křížem nahoře, zatímco kaple černým kruhem (s černou výplní) a křížkem nahoře.

KOSTELY

V mnou popisované oblasti se nacházely celkem čtyři kostely, z nichž jeden byl za komunismu srovnán se zemí, jeden stojí, ale v nepříliš pěkném stavu, a dva jsou díky finanční pomoci německých obyvatel opět opraveny a funkční (ba dokonce s občasnými bohoslužbami, pro bezbožnost českých obyvatel většinou německými).

Kostel sv.Wolfganga

Kostel čtvercového půdorysu s půlkruhovým zakončením, sakristií a malou věžičkou byl postaven v 18.století a byl znám svým krásně zdobeným interiérem, oltářem, dřevěnými sloupy a kůrem.

Ke kostelu patřila fara (nedochovala se - vyhořela, zůstal pouze plot), dům kostelníka (stále stojí - rekreační chalupa) a úzce spjatá s ním byla i stará škola. (dnes v rekonstrukci)

Od fary ke kostelu byly vybudovány kamenné schody, na jejichž spodním konci byl kříž. Pohřby se pak dělily na chudé a bohaté, kdy při bohatém pohřbu došel farář až do domu nebožtíkova a průvod mířil odtamtud na kostelní hřbitov, zatímco při pohřbu chudého zesnulého musel být tento dopraven ke křížku u schodiště a smuteční průvod šel jen od fary ke kostelu.

Okolo roku 1994 byl kostel opraven po čtyřicetiletém chátrání za totality.

Kostel sv.Kunhúty

souřadnice: 13°12'22''v.d., 49°14'30''s.š.

Kostel sv.Kunhúty na Prenetu byl postaven roku 1408 pány Bohuslavem a Rackem z Janovic. Kostel patřil pod Novou Kdyni, roku 1785 byl přifařen k Zelené Lhotě. V letech 1684-87 byl nově opraven a vybaven novým oltářem. Za první světové války byl zvon kostela zrekvírován a roku 1929 nahrazen dvěma novými.

Po odsunu německého obyvatelstva téměř celá osada Prenet zanikla a kostel pomalu chátral. Jediné, co se zachovalo z vnitřního vybavení, je značně zničený oltář z roku 1687 a oltářní obraz sv.Kunhúty.

Pod kostelem byl pramen léčivé vody, poblíž něhož stávala poustevna. Tamější poustevník prý jednou nechal u sebe přenocovat pocestného, který nebohého poustevníka v noci zabil šavlí s úmyslem jej potom okrást o peníze. Bohužel, žádné u asketického poutníka nenašel.

Kostel Panny Marie Bolestné (Kollerův kostel)

souřadnice: 13°09'36'' v.d., 49°13'46''

Kollerův kostel ve středních Hamrech byl postaven v letech 1773-74 na místě bývalé kaple na pozemku Kollerova dvoru. (Kollerhofu - odtud název)

Kostel byl vysvěcen dne 11.10.1774. Roku 1785 zřídil císař Josef II. lokální faru u Kollerova kostela, která byla roku 1787 povýšena na faru. Ke kostelu patřila též první škola na Hamrech, v jejíž budově dnes sídlí obecní úřad. V šedesátých letech byl kostel pravidelně zamykán, vypáčen a vykrádán, z kostelních lavic naštípáno palivo, a na rozkrádání kostelního majetku se nejspíš podíleli i vojáci pohraniční stráže, kteří měli tento chránit. V této době byl kostel málem zbourán pro svůj havarijní stav a "dělání špatného dojmu na zahraniční turisty".

Kostel sv.Kříže

souřadnice: 13°10'26''v.d., 49°12'10''s.š.

Kostel sv.Kříže na Kreuzwinkelu v zadních Hamrech byl prostou nevelkou stavbou bez mnoha vnějších ozdob, postavenou roku 1730 svobodníkem Janem Tornerem v půdorysu tvaru kříže. Nad vchodem byl kamenný znak svisle dělený na dvě pole. V levém poli byl jednorožec ve skoku s letopočtem 1731, v pravém pak orlice s korunou. Uvnitř stavby se nacházely tři bohatě vyřezávané rokokové oltáře, na hlavním oltáři pak ležel stříbrný pacifikál s ostatkem svatého Kříže, který darovala roku 1736 Kateřina Knitlová. Nad šindelovou střechou se tyčila cibulovitá vížka.

V padesátých letech byl kostel nedbale srovnán se zemí. Díky nedbalosti demolice bylo možno odhalit a zajistit alespoň metr vysoké zbytky stěn, které dávají tušit krásu někdejšího Kreuzkirche, který dával název celé osadě.

V současné době se objevují myšlenky na obnovení kostela sv.Kříže společnými silami obce a jejích obyvatel. I přes ochotu hamerských občanů by to však byla veliká finanční zátěž pro obec. Navíc se krom několika fotografií a vzpomínek nezachovaly žádné plány kostela.

KAPLE

O většině kaplí je dnes problém sehnati jakékoli informace, pročež uvedu alespoň jejich výčet s drobnými údaji.

kaple v Matějovicích         - souřadnice: 13°10'37''v.d., 49°15'34''s.š.

kaple sv.Jana          - souřadnice: 13°09'45''v.d., 49°15'45''s.š.

kaple se nachází na horizontální cestě ze Zelené Lhoty do Matějovic kousek nad železničním tunelem. Nejbližší samotou je Höhwastl (souřadnice: 13°09'43''v.d., 49°15'37''s.š.)

kaple na Špirku

kaple patří k jednomu ze zachovalých velikých hamerských dvorů, Špirkenhofu. Na mapě z roku 1923 není zakreslena.

kaple u Guberhofu

Tato kaple patří k vedlejšímu dvorci - Guberhofu. Stejně jako kaple na Špirku není zakreslena v mapě z roku 1923.

kaple u Bruckhofu - nacházela se u dvorce, který ležel na cestě od

 Špirku do Staré Lhoty (Freihöls). Tato cesta

je nyní zatopena přehradní nádrží.

kaple u Tremelhöfe - nacházela se u dvorce na odbočce z cesty Zelená

                                   Lhota - Stará Lhota do kamenolomu, který je dnes

                                   nad vodou stále patrný. Odbočka však leží na dně

                                   nádrže.

kaple u cesty z dnešních předních Hamrů do bývalých předních Hamrů,

                                   které jsou na dně přehrady se nacházela u odbočky

k Zelené Lhotě. Přestože dozajista nebyla zaplavena

vodou, nepodařilo se mi ji nalézti. Možná byla zničena

při stavbě dnešní silnice do Hamrů v souvislosti s napu-

štěním přehrady.

kaple u Steflhofu - stála u dvorce kousek nad dnešní Arendášovou pilou.

kaple u Modlhofu - tato kaple patřila k dvoru, kterým procházela silnice

                                   mezi Arendášovou pilou a Kollerovým kostelem. Vedla od

ní křížová cesta až ke kostelu. Tato křížová cesta je nyní

ve zkrácené podobě instalována na příkré odbočce ke

Kollerhofu a kostelu.

souřadnice: 13°09'19''v.d., 49°14'02''s.š.

Kaple na Berghofu - Berghof (česky přeloženo jako Na kopci) byl před

odsunem Němců poměrně hustě osídlen, dnes lze nalézti

jen zbytky zdí a sklepy domů.

kaple Panny Marie u č.p.33 v Hamrech byla nově opravena a vysvěcena po

                                   sametové revoluci. Opravu financovala rodina Linz-

maierova a Petrmichlova z Německa. Vysvěcení provedli

faráři p.Josef Šimsa z Nýrska a p.Josef Wierer z Německa, rodák z Hamrů.

souřadnice: 13°09'36''v.d., 49°13'24''s.š.

kaple sv.Anny u č.p.46, rodiště spisovatele Lea Hanse Malleho, byla po

revoluci taktéž opravena a vysvěcena pátery Šimsou a

Wiererem. Na opravě kapličky se podíleli občané Hamrů,

většinu práce provedl Lesní závod Nýrsko. V nejbližší době se počítá s opravou krovu, v rámci čehož bude

přistavěna věžička se zvonem.

souřadnice: 13°09'17''v.d., 49°12'51''s.š.

kaple u č.p.36 byla zbourána před rokem 1970. Z architektonických prvků

                                   by zaujala stanová střecha s dvěma různými sklony v horní

a dolní části. Tato kaple je v publikaci Stará Šumava - Železnorudsko a Prášilsko manželů Reichardtových v kapitole včera a dnes mylně zaměněna s kaplí u č.p.33.

souřadnice: 13°09'36''v.d., 49°13'46''s.š.

kaple Nejsvětější trojice na Fürstenhofu byla původně kamenná,

v šedesátých letech však byla barbarsky rozebrána na stavební materiál a místo zarostlo břízami.

                                   Na starých základech byla manželi Kropáčkovými za

finančního přispění rodiny Linzmaierovy, která byla dříve majiteli pozemku, postavena kaplička nová, která byla vysvěcena páterem Šimsou. Okna, krov, eternit a některé

řemeslné práce poskytla firma Fleisig.

souřadnice: 13°10'03''v.d., 49°12'48''s.š.

Jako poslední zde uvedu malou dřevěnou kapličku, která stojí v Zelené Lhotě na nádraží u strážního domku u přejezdu. Ke vzniku této kapličky se váže zajímavá pověst, kterou taktéž naleznete na těchto stránkách.