OSADY (z publikace Z historie Zelené Lhoty, Hamrů a okolí)
MATĚJOVICE
Osada Matějovice ze severu ohraničuje oblast, o níž se v této práci zajímám, pročež o ní alespoň něco sdělím. Matějovice (na mapě z r.1923 Mottowitz) , ležící na severním svahu hřebene Prenet-sv.Jan, náleží do katastru Dešenic.
Nikdy se nejednalo o důležitou a velikou osadu, o celkové velikosti před válkou a těsně po ní si snadno můžeme udělat obrázek při návštěvě, neboť i neobývané budovy jsou dosud patrny.
Matějovice sestávaly z několika málo chalup a kapličky. (viz kapitola kaple a kostely) Ani hospoda zde nebyla a není. Nebyla sem dokonce ani doposud zavedena elektřina.
Přes Matějovice vede nejkratší cesta z Dešenic do Zelené Lhoty, která je dosud místními obyvateli čas od času využívána.
ZADNÍ CHALUPY
Zadní Chalupy, německy taktéž - Hinter Hauser, se nacházely mezi Hamry a Sv.Kateřinou a po vysídlení Němců byly připojeny ke katastru Hamrů.
Na Zadních Chalupách stálo dle mapy z r.1923několik dvorů a chalup, byla zde kaple, německá jednotřídní škola, ke které patřily i přední Hamry, obecní dům a obecní studna, která byla v nedávné době objevena a chystá se její oprava.
Jedním z žijících rodáků ze Zadních Chalup je řezbář pan Kolleros, který nyní žije v Lamu poblíž kostela.
KREUZBERG
Z někdejší osady Kreuzberg (Křížový Vrch) na stejnojmenném 806 metrů vysokém vrchu dnes nezůstalo takřka nic. Místem, kde se Kreuzberg nacházel, vede hlavní turistická cesta ze Zelené Lhoty na Prenet, pročež je bývalá osada snadno k nalezení.
Podle mapy i dle pamětníků stály na Kreuzbergu čtyři domy, kaplička a rybníček. O kapličce nevím z hola nic. Místo, kde byl rybníček, se dá nalézti, ale pouze s průvodcem (třeba se mnou), který zná jeho polohu, jejíž popsání je v lesním terénu obtížné.
Všehovšudy jediné, co se zachovalo, je ruina domu, viditelná i z turistické cesty, a sice po pravé straně při cestě do kopce, a stará alej, lemující někdejší cestu na jihozápad, stáčející se po vrstevnici na jihovýchod, která se posléze napojovala na starou cestu ze Zelené Lhoty na Prenet.
PRENET
První písemná zmínka o osadě Prenet (Brennet, Prenethöfe) na vrcholu hory Prenetu (Brennet) pochází z roku 1040 v souvislosti s vybíráním prenetského cla na Zwieselské, nebo také Horní obchodní cestě. S rozvojem obchodu těžby rud se Prenet rozrůstal až na 16 popisných čísel s kostelem sv.Kunhúty, chatou klubu československých turistů a asi padesáti obyvateli.
Do roku 1837 patřil Prenet k Hamrům, od tohoto roku je připojen k Hojsově Stráži. Farou patřil k Zelené Lhotě.
Osada byla rozdělena na dvě menší části. Jedna skupina budov byla soustředěna poblíž kostela (z těchto se zachovala chata kčst a jedna chalupa přímo vedle kostela) a druhá se nacházela na jihozápadním svahu Prenetu kousek pod vrcholem, odkud je náramný výhled na Hamry. (zde dosud stojí jede dvůr a jedna chalupa)
Za zmínku stojí i pramen pod kostelem a zajímavý osud poustevníka, který poblíž něj žil, popsaný v kapitole kaple a kostely.
OSSERHÜTTEN (CHALUPY POD OTRÝM)
Osada, ležící v údolí Bílého potoka (Klammer-bachu) při cestě na Stateček sestávala z několika pěkných chalup. Jaká škoda, že do dnešního dne se nezachovala jediná z nich. Nalézti lze již pouze ruiny a sklepy.
Osada byla založena roku 1824 vystavěním sklárny. Ta byla v provozu až do roku 1891 a poté se v Chalupách pod Ostrým usídlili převážně dřevaři.
V místě se nacházel též mlýn.
Při bádání v místě bývalého osídlení našel jsem několik dosti velikých cihel, což je celkem zajímavé, neboť jsem zvěděl, že německé cihly byly ještě menší, nežli české. Veliké cihly proto byly dojista součástí něčeho zvláštního, možná oné skelné huti.